Jo, ještě  jsem zapomněla na Merkur (pro větší kluky myslím skoro bezkonkurenční). A z těch dřevěných (typ jako ty Lincolnovy žurály) dělá např. firma Walachia. Problém je, že se nedají stavět víckrát (lepí se lepidlem, aby to drželo, takže spíš styl klasických modelářů), ale třeba by se dalo sehnat něco podobného i od nějakého soukromého truhláře? Já myslím, že by to za snahu stálo. Ahoj E.

Ahoj,

a pro jak staré děti by měla být?

U nás teď kromě Lega ohromně frčí Anchor (od 4 let až do dospělosti). Upřímně i já samotná jsem z něj nadšená, natož syn. Úžasná stavebnice, ačkoli opravdu dost drahá!

Jinak, zkoušela jsi kromě jmenovaných třeba dřevěné? V zahraničí se prodávají tzv. Lincolnovy žurnály a myslím, že jsem je někde viděla i u nás. Jsou to dřevěné špalíčky, z nichž se skládá trřeba dřevěný domeček atd.  Nic jiného Ti už bohužel asi neporadím. Každopádně přeji, at seženete a ať to děti baví. Ahoj Eva

Ahoj,

my hrajeme docela dost. Skoro vš, co zde zaznělo a ještě víc. Dobří jsou i Osadníci z Katanu. 

Ale víte co? Chceme koupit nějakou pěknou stavebnici. Neznáte někdo kromě Lega (toho máme spoustu) a Geomacu něco dalšího? Dík za radu.

Tak mi napadá. Hrajete s dětmi deskové hry? Nemyslím tím jen Člověče nezlob se (ačkoli i to je pořád lepší než televize) či Pexeso, ale třeba i některé další? Naše děti jejich kouzlo objevily nedávno, tak mi napadlo dát sem několik tipů:

Carcassone (základní i rozšiřující)

Monopoly

Dostihy a sázky

Domino

Scrable

 a samozřejmě Šachy 

Jsou to samozřejmě hry spíš pro starší děti a dospělé, ale divili byste se, jak se dokážou zapojit i ty menší.

Rozhodně radím - vyzkoušejte. 

Jo, a ještě jeden tip na knížky:

Astrid Lindgrenová: Děti z Bullerbynu

Momentálně skoro nečteme nic jiného, dokonce i medvídek Pú teď zůstává nevyužitý.

Ahoj Lenny a ostatní,

tak po delší době opět nakukuji a zkusim ještě něco napsat, třeba to někomu přijde vhod.

Lenny, zkus to brát pozitivně. Někde jsem četla, že děti, které takto zkoušejí dělat vše po svém (viz malby na zdi atd.) dokáží být hodně tvůrčí a v dospělosti úspěšné a šťastné, pokud jim to nezkazíme my rodiče. 

Víš, jak jsem to řešila já? Dcerka počárala 2 stěny v pokojíčku, kam až dosáhla (hlídala babička, která je hrooozně hodná a některé věci neřeší). Napřed jsem myslela, že mě raní mrtvice, pak jsem pochopila, že na rozčilování už je pozdě. Se zaťatými zuby, ale rozdýchala jsem to. Další den obě děti dostaly nálepky medvídka Pú na stěnu (měly být dárek na později) a naučila jsem je lepit. Tak dozdobily a upravily, co šlo a byly naprosto nadšené, jak mají krásný pokoj (je jejich, ne?). A dál? Vysvětlila jsem jim, co je dobré zkoušet a co je zbytečné (už v klidu, s chladnou hlavou, což by předchozí den nešlo), na část stěny jsem pak dala balicí papír a upozornila je, že tohle bude na malování praktičtější, pohodlnější a půjde to lépe měnit, když se jim malůvky přestanou líbit.  Od té doby je klid. Bavilo je to nějakou dobu, pak místo zakryla mapa a metr na měření jejich výšky (syn uznal, že to bude hezčí).

Zkrátka, děti zkouší. Někdy nás a někdy jen to tvoření a experimentování. Zkusme to nebrat tak tragicky a nechat jim víc prostoru. Podle mých zkušeností se to vrací- v jejich šikovnosti a v lepším vztahu k nám.  

Každopádně přeji, ať to se synkem zvládnete!!! Mějte se krásně. Eva 

Od tří let to bude pohoda. Do té doby se mi vyplatilo, když jsem byla "vycuclá", že jsem si lehla na zem, děti se přes mě plazili, zvedali mi hlavu, tahali za nohy, mazlili se, a já jsem nedělal vůbec nic, odpočívala jsem a zároveň jsem se jim věnovala. V době, když měl syn rok, a dcera dva a půl to bylo k nezaplacení. A k tomu tečení nervů - pbjevila jsem teď nádhernou knížku Nechte mě být od Dr. Rosse Campbella, a hodně mi pomohla přednáška od p. Prekopové na téma pevné objetí. A teké mi hodně pomohlo, že jsme si s kamarádkou děti střídali. Jednou jsem měla na dvě hoďky já čtyři děti - a pak jsem měla dvě hodiny pro sebe.

 ahoj, Jana

Evičko a ostatní maminky, moc Vám děkuj za typy. Bohužel Míšovi budou za měsíc už dva a stále má kostky, krabičky, pastelky a vše jen na to, aby se zabavil maximálně na pět minut, pak všechno rozházel, vyndal mi celou kuchyňskou linku, všude všechno zabordelil a šel od toho. Na to všechno mu stačí chvilka-když kojím, jdu na toaletu apod... Jakmile ho začnu při nějaké činnosti chválit (docela ho berou vodovky a puzzle), začne dělat hovadiny a čmárá po zdi, puzzle strká pod gauč,... ukáži mu, kam dílek dát a on ho schválně obrací a dává úplně na druhou stranu-samozřejmě to dopadá tak, že se vzteknu, hru sbalím a mám špatný pocit z toho, že jsem na něj křičela, )(dyž si ze mě dělá srandu pětkrát za sebou) při zábavě. Za počmárané zdi dostal na prďku. Vždy vyčkává a jen co mě má z dohledu, dělá vše, co dělat nesmí. Pískoviště ho baví, tam bychom mohli být stále-ale v tomto počasí to jaksi nejde. Stejně jako klouzačky, ani ostatní děti už nechodí na hřiště. Jenže kdykoli jdeme jen okolo (a to musíme-do prodejny jiná cesta nevede), mám na triku hysterický záchvat a řev. Nemohu mu vysvětlit, že tam nikdo není, protože je zima, jen u toho ztrácím pomalu ale jistě nervy, protože zvyšuje na intenzitě. Knihy zabírají i na deset minut a občas zaberou Příběhy včelích medvídků na DVD, postaví tři kostičky a zbytek hraček je během dalších pět minut po celém bytě. Měly byste prosím pro nás ještě nějakou radu? Jsem fakt bezradná, tečou mi nervy a pak neumím řešit v klidu nic. Díky Lenka

Sem začněte psát Vaši reakci
Ahoj všichni.

Pokud máte-stejně jako před pár lety i já-pocit,že je těžší zabavit kluky než než holčičky,posílám vám pár námětů právě pro ně.Mám 3 kluky,dnes už skoro puberťáky a kreslení,prohlížení knížek apod.je k mému velkému zklamání nikdy moc nebralo. Ale protože mě odmalička bavilo něco vyrábět,měli jsme doma několik velkých krabic,ve kterých se vždy našlo něco zajímavého.

1,Krabice plná krabiček

Sem jsme schovávali všechny možné krabičky od léků,čajů,džusů,potravin,ruličky z toaleťáku..,ale také alobal,barevný staniol,špejle...a z toho všeho si pak kluci sestavovali a lepili kosmické lodě,auta,loďky na koupání do vany... Jeden čas měli období,kdy se tím bavili pořád.

2.Obrázková krabice

Byla to krabice od větší bonboniéry a v ní staré zajímavé pohlednice,vystříhané obrázky z časopisů,ale i čokolád,oplatků atd. A k tomu barevné papíry,nůžky,lepidlo a čisté bílé čtvrtky.Ze všech těch různých obrázků pak na čtvrtku sestavovali srandovní koláže.A když jsme z nich pak udělali v pokojíku výstavku,každé návštěvě se s nimi nadšeně chlubili

3.Kutílkova krabice

Tahle krabice byla bezkonkurenčně nejoblíbenější zvláště u prostředního syna.Omalička,snad už od nějakých 2-3 let nadšeně rozebíral všechno,co mu přišlo pod ruku.Takže v téhle krabici (byla to spíš bedna :) ) byly schované motorky z rozbitých autíček,kousky drátů,šroubováčky,staré budíky,motorky od stěračů,ploché baterie a později i žárovky a podobné "nesmysly".Nejdříve vše rozmontovával,ale později i vymýšlel a sestavoval různé-často i fungující-zařízení.Dnes mu je 13 a umí spravit takřka cokoli :)

Pro holčičky,ale možná nejen pro ně, není od věci mít doma schovanou krabici s různým už nepoužívaným oblečením-šátky,sukně,šaty,ale i třeba staré sluneční brále bebo paruky... Děti rády napodobují dospělé a hrají si na "někoho" a milují,když se můžou převléct a být takříkajíc k nepoznání.okonce i naši kluci si občas tzakhle rádi zablbli.

A ještě jeden tip.Hodí se spíš na léto (ale možná i na Vánoce) a pro tošku větší děti (tak od 5-6ti let)-záleží na jejich šikovnosti a na tom,co jim kdy dovolíte. Vezmem pechovky,smyjeme z nich papítové etikety a fixou na ně nakreslíme různé ornamenty.Pak je po okraj naplníme vodou a dáme zmrazit.Když voda úplně zmrzne,vezmem větší hřebík a kladívko a podle předkreslených ornamentů děláme do plechovky dírky.Díky ledu uvnitř se plechovka nedeformuje.A když led roztaje,máme úžasnou lampičku na čajovou svíčku na letní večerní posezení na dvorku. Kluci je vyráběli moc rádi a byly vážně nádherné.

Tak ještě přidám pár dalších tipů na tvoření s dětmi (u nás teď aktuálních)

1. Panáčci z listí

Na vycházce nasbíráme barevné listy všech tvarů a různých barev a pak nalepujeme lepidlem na výkresy a dokreslujeme do tvaru a podoby různých panáčků a zvířátek, podle fantazie.

2. Sněhuláčci

Podobně jako panáčci. Používáme vatu a tmavý papír, dokreslujeme barvičkami a doplňujeme špejličkami (místo košťátek).

3. Vázičky

skleničky od sťáviček potřeme Herkulesem a děti si nalepují kousky vlny podle vlastního vkusu a uvážení. Někdy ji motají, jindy stříhají, jak jim zrovna napadne. Důležitá je barevnost (a tím opakujete s dětmi i barvičky).

Přeji krásné chvíle s dětmi všem. Eva 

Ahoj,

tak ještě doplním pár dalších knížek, co jsou teď u nás hodně v oblibě.

Krteček (máme několik knih a čteme pořád dokola)

5xFilip (ještě z dob mého a manželova dětstí, vydal to Albatros a jsou tam takové úkoly, ve smyslu pracovních sešitů pro předškoláky, pěkně ilustrované a přehledné)

od Josefa Lady: Dětem,Mikeš,

Marie Fischerová-Kvěchová: Pro naše děti a mámy (říkadla) 

A dcerka včera objevila v naší velké knihovně obrazovou publikaci S kamerou po evropských ZOO (momentálně je z ní naprosto nadšená).

Tak se těšíme i na další knihy od Vás. Eva 

Jo, ještě mi napalo. Další činnost, co máme moc rádi jsou knížečky s nálepkami (je jich spousta různých druhů a najdeš je ve většině knihkupectví a hypermarketů).

Nalepujeme a přitom se učíme zvířátka, předměty (kam co patří a kdo to najde první), ale i matematiku, či anglická slovíčka.  To rozhodně zkuste. Naše děti knihy dostávají k narozeninám, svátkům, vánocům, či jako dárečky od babiček atd. Je to užitečnější než mnohé nesmyslné hračky. 

Tak přeji, ať se daří. E. 

Ahoj,

moc díky za pochvalu. Veř ale, ze k perfektnosti mám hoooooodně daleko (a to nepisu z nějake falešné skromnosti). Jako každá z nás, něco zvládám líp, něco zase hůř.

S tím časem máš ale stoprocentní pravdu. Utíká hrooooozně rychle a člověk s tím nic nenadělá.

A nápady? Víš, já mám zlaté děti, ale musí mít pořád nějakou činnost, jinak by mi zbořily dům. Co mi tedy zbývá? Někdy si říkám, že není tak jisté, kdo se tady vlastně učí od koho. Děti ode mne, anebo já od nich? Tomu, abych přemýšlela a snažila se, ale taky  třeba upřímnosti, čistému pohledu na svět, trpělivosti ..... 

Moc Ti přeji, ať Ti holčičky dělají jen a jen radost! Ahoj Eva 

Teda já žasnu.Já si vždycky myslela,že jsou moje děti na nějaké to pomáhání v domácnosti malé,ale když to tady ted čtu....máme co dohánět.A za ty úžasný nápady s korálky-těstoviny,kytičky-herbář..no to je fakt super.Myslím Evi,že jsi perfektní mamka.Já se přiznám,že ačkoli jsem na mateřské,nějak mi ten čas rychle utíká a přiznám se že se mi toho času na děti moc nedostává.Ale napravím to.Tyhle tvé nápady a ostatních maminek taky jsou moc super.Díky a ted kašlu na úklid a jdu si pohrát s holčičkama.

Pro děti jsem teď objevila super knihu. Jmenuje se Paní Láry Fáry a je od Betty MacDonaldové. Naprosto super, protože popisuje, jak se léčí dětské "nemoci" jako nimravka (v jídle), žalobajda, strašpytlína, lakomice atd. Děti se zasmějí i poučí. Je super i pro dospělé jako sbírka nápadů, jak děti leccos odnaučit. Opravdu doporučuji.

Leni,

zkusím Vám napsat, co bavilo naše děti:

venku:

Pískoviště: stavěla jsem s nimi od báboviček přes domečky, hrady (samozřejmě nezapomeňte na vodní příkop), tunely pro vláčky, přehrady až po zahrádky, kam děti vysazovaly stromy a kytičky (používali jsme vše, co rostlo v okolí a  samozřejmě i kamínky ve všech podobách).

Kolem silnic jsme sledovali auta a ostatní (jen cestou do přírody, protože jsem se snažila nejezdit, kde je provoz). Říkala jsem jim barvy, počítala, vysvětlovala rozdíly v autech (na co jsem jen stačila ). K nezaplacení byla místní stavba silnice (ty stroje synka úplně fascinovaly), stejně jako vlakový přejezd.

Hřiště: houpačky, průlezky a ostatní děti

doma:

Syn od mala miloval puzzle a stavebnice. Koupili jsme dřevěné puzzlíky se zvířátky a s dopravními prosředky a úžasné. Napřed mu ale musíte sama pořádně vysvětlit.

Dcerka maluje. Pořád a všechno. Stačí jí hodně papírů, velká krabice pastelek, hodně mých námětů a nezapomenout moc a moc všechno chválit. Vydrží tak neuvěřitelně dlouho.

Kostky a kostičky: všechny možné druhy a velikosti a stavíme, co nás napadne. Věže, hrady, domy.... Zkrátka záleží na Vaší fantazii.

Knihy. U nás bezkonkurenční. Od malička leporela (hlavně zvířátkové), potom říkanky a písničky, teď už příběhy a obrázkové dětské encyklopedie. Dala jsem je dětem tak, aby dosáhly, naučily se tím pádem ve volné chvilce sáhnout po tom, co se jim zalíbí a na co mají zrovna náladu. Je to perfektní.

A jinak synka zkuste zapojit do běžného provozu domácnosti. Pokud budete trpělivá a tvůrčí, tak ho to bude nejen bavit, ale časem Vám i leccos podá, donese, připomene (při miminku občas k nezaplacení a navíc dítě získá pocit vlastní důležitosti a dobré sebevědomí)... Naše děti zatím domácí práce přímo milují. Prý skvělá zábava. Nesmíte jít ale cestou rozkazů, ale opravdu jen a jen hrou ( či případně i odměnou navíc) a chce to nespěchat!

Držím pěstičky a ať se Vám daří! Eva 

Ahojky,

mám teprve 20ti měsíčního klučíka a za sedm týdnů nám snad přibude i holčička. Malý je hyperaktivní a někdy už fakt nevím, co s ním. Miluje korálky, ale poslední dobou začíná vše strkat do pusy. Ty těstoviny mě tedy nenapadly. Na kytičky a kamínky je ještě maličký. Ale i tak moc děkujeme. Kdyby měla nějaká maminka ještě nápad pro takového špuntíka, byla bych úplně šťastná.

Lenka

Tak já napíší něco k těm knihám. U nás to vypadá s oblíbeností asi takto:

O mašince Tomášovi (jasně u našich dětí vede)

Medvídek Pú

Povídání o pejskovi a kočičce

Dětská Bible

Dášeňka

Malý princ

různé encyklopedie pro děti (musí být s obrázky)